Tukožroutská polévka

Dieta má sice svoji největší popularitu za sebou, přesto ji ale občas někteří chroničtí dietáři zkoušejí.

Princip: Podle této teorie je zelí ideální potravinou pro hubnutí. Obsahuje balastní látky (tím je míněna vláknina), nasytí a brání pocitu hladu. Účinně prý nastartuje látkovou výměnu. Jedná se o krátkodobou dietu. Při této dietě musíte z jídelníčku zcela vyřadit chléb a bílé pečivo, slazené nápoje, alkohol, tučné maso, luštěniny. Polévka sestává z bílého zelí, cibule, papriky, rajčat, česneku, řapíkatého celeru, petrželky, soli a pepře. Polévka by se měla jíst každý den, v jakémkoli množství. První den k polévce během dne ovoce, druhý den se smí jeden brambor, třetí den ovoce, čtvrtý den 3 banány a 2 sklenice nízkotučného mléka, pátý den 200-300 g vařeného hovězího masa, šestý den 2 hovězí steaky a sedmý den 150 g rýže natural.
Bílkoviny tvoří přibližně 10 % energetické hodnoty jídelníčku, 5 % tvoří tuky, sacharidy 85 %.

Pozitiva: Řada lidí možná sní za týden diety více zeleniny než za celý svůj dosavadní život. Dieta dodává hodně vlákniny, vitaminu C a dalších antioxidantů zastoupených v zelenině.

Negativa: V dietě převažují sacharidy nad bílkovinami. Bílkovin a vápníku je velmi málo. Efekt je dán silným odvodněním organismu. Významné zastoupení nadýmavé zeleniny znamená pro většinu lidí nepohodlí. Po skončení diety je jo-jo efekt téměř zaručen. Není možno aplikovat déle než týden, poté by docházelo k úbytku svalové hmoty.

Dieta Štefana Margity

Je tuzemskou modifikací Atkinsovy diety(viz dlouhodové diety) se všemi jejími negativy a ještě některými navíc.

Princip: Efekt diety spočívá v odvodnění (díky minimálnímu příjmu sacharidů – téměř tak málo jako Atkinsova dieta). Princip nejlépe ilustruje příklad jídelníčku:

• Snídaně : nic
• Oběd: 2 vejce, špenát
• Večeře : grilovaný steak, hlávkový salát, ovoce

Pozitiva: Žádná

Negativa: Nejvíce jídla je večer, většinou chybí snídaně. V dietě je málo vlákniny, vápníku a naopak přebytek cholesterolu. Z výživového hlediska vadí i absence nenasycených mastných kyselin a naopak příliš mnoho nasycených tuků. Okamžitě po skončení můžete díky jo-jo efektu očekávat opětovný přírůstek na váze.

Nízkoenergetické bílkovinné diety

(například Cambridge diet, Ultra fit n Slim, Herbalife, Modifast)
Jsou známy nejvíce jako „koktejly na hubnutí" i když dnes již existují v řadě jiných forem (polévky, tyčinky, krémy, omelety). Jejich složení je někdy velmi dobré, jindy nikoli. Vždy záleží na konkrétním produktu. Kvalitnější výrobky mají více bílkovin, méně sacharidů (cukr by být neměl vůbec).

Princip: Nízkoenergetické bílkovinné diety jsou schopné dodat organismu potřebné množství živin při minimální energetické hodnotě. Jsou vhodné pro lidi s nadváhou, pokud nahradí jedno, maximálně dvě denní jídla. Pod dohledem lékaře mohou být použity u obézních jak náhrada všech denních jídel.
U kvalitních produktů lze dosáhnout těchto výživových poměrů: Bílkoviny tvoří přibližně 40 % energetické hodnoty jídelníčku, 20 % tvoří tuky, sacharidy 40 %. Méně kvalitní výrobky dají dohromady jídelníček s hodnotami : bílkoviny 25 %, tuky 10% , sacharidy 65 %.

Pozitiva: Obézní se nemusí rozhodovat ohledně vhodné stravy a s velkou pravděpodobností nepřekročí dané množství. Nutriční hodnota těchto „instantních" diet může být vyšší než neodborně sestavený jídelníček.

Negativa: Diety s vyšším obsahem sacharidů jsou u řady lidí zcela bez efektu. Chybí větší chuťová pestrost. Po ukončení redukce je nutno velmi pomalu přejít na běžnou stravu.

Hladovky

Přes mnohá varování ještě stále mnoho lidí věří tomu tomu, že s pomocí hladovky zhubnou rychle a dokonce se jejich organismus „pročistí". Co se ale ve skutečnosti v organismu při hladovce odehrává ? Během prvních tří dnů se tělo s hladovkou vyrovná poměrně dobře. Podmínkou je ale zajištění dostatečného množství tekutin. Pokud jde o člověka staršího nebo s některými typy onemocnění, znamená již jednodenní hladovka zhoršení jeho zdravotního stavu. Počínaje čtvrtým dnem hladovky klesá i u zdravého člověka schopnost imunitního systému bojovat i se sebemenším zdrojem nákazy. Dochází k narušení antioxidační kapacity organismu (to znamená, že se více volných radikálů tvoří než kolik se jich odstraňuje), protože člověk nepřijímá žádnou stravu a tedy ani její protektivní složky (zelenina, ovoce, obiloviny, apod.). Hladovějící tělo si nebere ze zásob jen tuky, musí sáhnout i do bílkovin a tím pádem klesá velmi rychle podíl svalové hmoty v těle. Snižuje se bazální metabolismus a obézní se ocitá v pasti: příjem energie musí být po hladovce mnohem menší než před ní, aby váha nezačala opět závratnou rychlostí stoupat. Po opětovném přibrání je prostor, v němž byla původně svalová hmota zaplněn tukem a vzniká „ideální terén" pro vznik celulitidy. Hladovka dává „zabrat" i kostní hmotě. Organismus se začne překyselovat a to podporuje únik vápníku z kostní hmoty. Každá hladovka tedy urychluje vznik osteoporózy. Vlivem hladovky se zhoršuje kvalita pleti a vlasů, negativně se odráží i na psychickém stavu (podrážděnost, úzkosti, poruchy soustředění).

Metody hladovění nebo velmi blízké tomuto stavu nabízejí některé z klinik čínské medicíny, které k potlačení hladu využívají akupunkturu spojenou s rozpisem „jídelníčku", jehož energetická hodnota je maximálně 1000 kJ! za den.